vyvolávač

See also: vyvolavač

Czech

Alternative forms

Etymology

From vyvolávat +‎ -ač.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈvɪvolaːvat͡ʃ]

Noun

vyvolávač m anim (feminine vyvolávačka)

  1. crier, barker
    městský vyvolávač ― town crier

Declension
Declension of vyvolávač (soft masculine animate)
singular plural
nominative vyvolávač vyvolávači
genitive vyvolávače vyvolávačů
dative vyvolávačovi, vyvolávači vyvolávačům
accusative vyvolávače vyvolávače
vocative vyvolávači vyvolávači
locative vyvolávačovi, vyvolávači vyvolávačích
instrumental vyvolávačem vyvolávači

Further reading
  • vyvolávač in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • vyvolávač in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • vyvolávač in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.